Štědrá babička a zapomenutý účet
Babička Zdislava měla moc ráda svá dvě vnoučata, ostatně asi jako každá jiná babička. Kromě nejrůznějších pamlsků, krásných oblečků a dobrodružných výletů jim chtěla také přispívat do prasátka nějakou korunku. Protože byla pokročilá, chtěla jim založit stavební spoření a oběma tam posílat pětistovku měsíčně. Její zeť jí ale přesvědčil, aby místo toho posílala každému pětistovku měsíčně do akciového fondu s průměrným ročním zhodnocením ve výši 6 % p.a. A babička Zdislava to skutečně dělala již od narození svých vnoučat až do jejich 20 let věku.
Když Matyáš a Terezka oslavili dvacáté narozeniny, rodiče jim řekli o investičním účtu, kam jim babička po celou dobu spořila. Každému tam postupně vložila 120 tisíc korun (500 Kč x 12 měsíců x 20 let). Hodnota jejich účtu ve dvaceti letech byla pěkných 227 823 korun. Rodiče tehdy řekli Matyášovi a Terezce, že jsou to jejich peníze a že už je jen na nich, jak s nimi naloží.
Matyáš hned na druhý den ráno účet vybral a koupil si zánovní auto. Terezka tou dobou měla plnou hlavu starostí se zkouškami v prvním semestru na vysoké škole. A jaksi tuto informaci vypustila z hlavy, papíry od účtu někam založila a na účet od babičky časem úplně zapomněla. Nikdy tam už nikdo nepřidal ani korunu, ale nakoupené podíly v akciovém fondu jí zůstaly na účtu ležet a dál se zhodnocovaly v průměru o 6 % ročně.
Ležely a ležely, až jednoho smutného dne Terezka ve svých 85 letech naposledy vydechla. Umřela poměrně chudá, nikdy toho moc nenašetřila a co našetřila, to v důchodu vydala za doktory. Když pak notář seznamoval pozůstalé s dědictvím po Terezce, vyvalily se všem oči z důlků. Na jakémsi prastarém zapomenutém účtu ležely po Terezce jisté podílové listy jednoho starého akciového fondu. Jejich hodnota tou dobou byla lehce přes deset milionů korun.
Mimochodem kdyby Terezka účet vybrala v 65 letech, měl by hodnotu „jen“ něco přes 3,1 mil. korun. Z toho by mohla čerpat následujících dvacet let měsíční rentu zhruba 16 tisíc korun. Přitom na začátku byla pětistovka měsíčně od babičky. Kéž by více babiček a dědečků bylo takto prozíravých a místo stavebního spoření a různých dětských účtů s kreditkou svým vnoučatům raději „spořili“ pár tisíc korun ročně do akciových fondů.
http://www.finez.cz/odborne-clanky/ostatni/tri-pribehy-kterak-se-zajistit-na-penzi/
