Jak investovat dobře? Poznejte nejdřív sami sebe
V džungli investičních příležitostí a nástrah se nemusí vyznat ani experti dozorových orgánů, natož investoři. Jaké otázky si mají začátečníci, mírně, ale i středně pokročilí položit?
Proč investovat
Na takovou otázku je jednoduchá odpověď: aby se na úkor naší stávající spotřeby mohla zvýšit naše spotřeba budoucí.
Příklad? Mám k dispozici jeden milion korun. Pokud jsem si za něj koupil vytoužené auto, poskytlo mi to sice momentální pocit blaha, ale po pěti letech má vůz hodnotu už jen 300 tisíc. Pokud si za stejnou cenu koupím stavební pozemek, dost možná ho po stejných pěti letech prodám za milion a tři sta tisíc korun. Za ně si mohu koupit stejný luxusní vůz, ale k tomu mám ještě slušnou rezervu na jiné výdaje.
Tento banální a srozumitelný příklad rozděluje svou podstatou lidi podle zacházení s penězi na dva typy: spotřebitele a investory. Realita se skládá z nespočtu našich rozhodnutí, jestli budeme spotřebovávat, nebo investovat. Pro mentalitu pravověrně investorskou není podstatné, jestli má k dispozici miliardu, milion nebo deset tisíc. Vždycky pracuje s úvahou, jestli opravdu musí mít nutně tuto věc za danou cenu (spotřeba) a jestli nebude přínosnější volné prostředky namísto toho vhodně uložit (nikoli pod polštář), tedy investovat. Spotřební apetit a touha rozmnožovat jsou u každého v jiném poměru. Je potřeba, abychom si toto sami v sobě ujasnili a své strategie se dlouhodobě drželi.
Jak moc velké riziko podstoupit
Pokud se rozhodneme investovat, klíčové je mít rozmyšleno, jak moc chceme riskovat.
Každý má jiný vztah k riziku a podle toho musí rozvážit svou investici. Podle našich zkušeností se tak většina drobných investorů opravdu chová. Ti opatrnější upřednostní nižší předpokládaný výnos s menším rizikem, že padne cena podkladového aktiva. Raději dluhopis než akcie, raději kurzově zajištěný zahraniční investiční fond než forex (obchodování s měnami) nebo pákový produkt.
Typy investorů
První skupinou jsou konzervativní investoři, ti hledají investice s co nejnižším rizikem. Usilují jen o ochranu před inflací (znehodnocováním peněz) a cílí na reálnou efektivní úrokovou míru větší než nula. Tu jim tradičně zajišťovaly klasické bankovní produkty, jako jsou spořicí účty, termínované vklady nebo běžná podílová aktiva.
Dnes je ovšem úrok na spořicích účtech pod jedním procentem, jejich majitelů reálně prodělávají, protože inflace se blíží dvěma procentům.
Druhou skupinou jsou progresivní investoři, ti mají zájem zhodnotit svůj majetek ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Tomu odpovídají i investice do nemovitostí, uměleckých předmětů, akcií stabilních podniků nebo progresivních podílových aktiv.
Třetí pak jsou dynamičtí investoři, ti jsou ochotni podstoupit největší riziko s vidinou vysokého zisku. Proto vyhledávají podílové fondy cílící na rozvojové trhy, investice do myšlenek a startupů, spekulují na růst nebo pokles čehokoliv, co lze vyčíslit, zajímá je forex a neváhají své transakce pákovat (půjčovat si za účelem zvýšení případného zisku z investice, ale tedy i zároveň riskovat větší prodělek, když investice nevyjde)
Snižování rizika
Bez ohledu na jeho rizikový profil platí, že s každou další investicí investor snižuje své riziko díky diverzifikaci portfolia. Samozřejmě nejde jen o počet investic, ale i o jejich typ – nesázejte vše na jednu kartu. Konzervativní investoři vkládají do pokladničních poukázek a depozitních certifikátů až 95 procent z celkového objemu investic. Zbylých pět procent připadá na kvalitní dluhopisy. Ti, kdo jsou ochotni podstoupit vyšší rizika, pak investují do dluhopisů, komodit, akcií, indexových futures nebo investičních certifikátů.
Zdroj: http://www.penize.cz/investice/320249-jak-investovat-dobre-poznejte-nejdriv-sami-sebe
